…a vykročily jsme směr Aloha bar.

Stoly buď plné, nebo rezervované, ovšem mladému barmanovi se zželelo pěti sympatických slečen a poslal nás dolů, kde byl veliký stůl s rezervací až na sedmou. Měly jsme hodinu na to, abychom vybraly koktejl a prodrbaly zásadní věci, které prostě prodrbány být musely, že =o)

Koktejly, které za malou chvíli stály před námi na stolku, vypadaly prostě kouzelně! Můj „Valentýnský“ chutnal po jahodách a kokosu a přímo jsem roztávala, když se mi dostal na jazyk!

V tom telefon: Jirka volá: Kde jste?? – V Aloha baru! – Kde to je?? – Nooo, víš kde je kostel u Jakuba? – Ne!! – Taak….. No a takhle to chvíli pokračovalo, až uvědomělý Jiří usoudil, že lepší než dohadování po telefonu bude zeptat se někoho venku, kde Aloha bar je. No a za chvíli usedl mezi nás a byl jako nějaký významný šejk, který zrovna „venčí“ svých pět žen.

Přiblížila se sedmá večerní, my zaplatili (všímáte si? Už píšu měkké i!!), zvedli se a putovali dál městem…

zdroj: http://monique.bloguje.cz/733716-report-ze-slucaku.php